Zavražděna komunisty
V předvečer temného výročí justiční vraždy, kterých se komunistický režim v minulém století v Československu dopustil na stovkách svých odpůrců, se sešli účastníci pietního shromáždění u Památníku obětem komunismu v Jablonecké ulici. Odkaz Milady Horákové si Liberec připomněl 26. června vyvěšením transparentu v rámci kampaně „Zavražděna komunisty” na budově historické radnice na náměstí Dr. Edvarda Beneše, který doprovázela zvuková smyčka z autentických záznamů z politického procesu s Miladou Horákovou.
U známého zrcadla v Jablonecké ulici se v pátek večer sešly desítky Liberečanů a hostů pietního aktu pořádaného statutárním městem Liberec.
„Nelitujte mě. Žila jsem život plný, opravdový život, který nestál, nezahníval, ale prudce tekl a vířil. Byl to prostě skutečný život, a já jsem zaň Bohu neskonale vděčná,” citoval primátor Liberce Jaroslav Zámečník z jednoho z posledních dopisů, které psala Milada Horáková v pankrácké cele smrti.
„Chtěl bych připomenout její životní útrapy, kterým statečně čelila až do své smrti. Proto se také stala symbolem všech komunistických obětí a den její popravy se připomíná jako Den památky obětí komunistického režimu. Před 70 lety padly čtyři rozsudky smrti, včetně jediné ženy. Odhodlané a statečné političky Milady Horákové. Pravda a svoboda pro ni byly důležitější než vlastní život,” řekl mimo jiné Jaroslav Zámečník.
„Nesmíme zapomenout, co se tady během komunistického režimu odehrávalo. Setkáváme se zde, hovoříme o té době především kvůli našim dětem. Pokud o těchto zločinech přestaneme mluvit, může se zlo vrátit,” uvedl ve svém projevu hejtman Libereckého kraje Martin Půta.
Milada Horáková napsala v posledních třech dnech svého života v pankrácké věznici 11 dopisů, z nichž ten poslední byl napsán jen dvě hodiny před její smrtí. Jsou lidsky přesvědčivým dokumentem o ženě plné životní moudrosti a srdce plného lásky. Její přání, aby byly dopisy předány pozůstalým, bylo vyslyšeno až po listopadu 1989. Dvě krátké citace jednoho z dopisů zazněly v projevu primátora Liberce a zkrácenou verzi jiného z nich, adresovaného dceři Janě, přečetla před zrcadlem Eliška Loumová, studentka Gymnázia Jeronýmova Liberec.
Pietní setkání zakončilo vystoupení trombónového kvarteta ZUŠ Liberec pod vedením Petra Kabeláče a státní hymna České republiky v podání Karolíny Dvořákové.
Pozvání primátora Liberce ke vzpomínce na oběti komunistického režimu přijali senátor Michael Canov, poslanci Petr Beitl, David Pražák a Radovan Vích, zástupci kraje v čele s hejtmanem Martinem Půtou, rektor Technické univerzity v Liberci Miroslav Brzezina, představitelé libereckých institucí, jako je Krajské ředitelství policie Libereckého kraje, 31. prchbo a Krajské vojenské velitelství Liberec, Sdružení válečných veteránů, Českého svazu bojovníků za svobodu, Židovské obce, Junáka, České obce legionářské a další hosté. Uctít památku obětí a vzpomenout neopomněl byl sedmadevadesátiletý válečný veterán, plk. Josef Haisler